Správné nastavení zrcátek pro bezpečnou jízdu

Sedíte v koloně, chcete se zařadit do vedlejšího pruhu a v bočním zrcátku vidíte volno. Přesto může vedle vás jet motorka, cyklista nebo auto schované v mrtvém úhlu. Správné nastavení zrcátek není drobnost, kterou lze odbýt při přebírání auta. Je to jeden z návyků, který rozhoduje o tom, zda budete v pražském provozu reagovat včas a s klidem.

Zrcátka sama o sobě nenahradí pozornost ani kontrolu přes rameno. Když jsou ale seřízená správně, dají vám výrazně lepší přehled o dění za autem i vedle něj. Při změně pruhu, vyjíždění od krajnice, předjíždění nebo couvání vám ušetří cenné sekundy.

Nejdřív sedačka, potom zrcátka

Nejčastější chyba začíná ještě před samotným seřizováním. Řidič nastaví zrcátka, pak posune sedadlo, změní sklon opěradla nebo si upraví volant. Pohled do zrcátek se tím změní a původní nastavení přestává fungovat.

Nejdřív si proto nastavte sedadlo. Sešlápněte spojku, případně brzdu, až na doraz a ověřte, že koleno nezůstává úplně propnuté. Opěradlo má umožnit pohodlně dosáhnout na volant s lehce pokrčenými pažemi, ne vás nutit natahovat se dopředu. Nastavte si opěrku hlavy přibližně do výšky temene a teprve potom řešte zrcátka.

To platí zvlášť v autě, které běžně řídí více lidí. Každý má jinou výšku, vzdálenost od volantu i polohu hlavy. Nastavení po předchozím řidiči může na první pohled vypadat dobře, ale při jízdě odhalíte, že sledujete hlavně bok vlastního vozu místo okolního provozu.

Jak na správné nastavení zrcátek

Při nastavování seďte přirozeně, opřete se zády o sedadlo a držte hlavu v běžné jízdní poloze. Nenaklánějte se ke dveřím ani dopředu. Zrcátka se mají přizpůsobit vám, ne naopak.

Vnitřní zpětné zrcátko

Ve vnitřním zrcátku byste měli vidět co největší část zadního okna. Cílem není sledovat zadní sedadla nebo strop auta, ale prostor přímo za vozidlem. Horizontální linie by měla být přibližně uprostřed zrcátka, podle konstrukce auta a vaší výšky se může mírně lišit.

Zkontrolujte, že zrcátko není natočené příliš nízko. Takové nastavení sice ukáže nárazník auta za vámi, ale zmenší přehled o vzdálenějším provozu. Naopak příliš vysoko nastavené zrcátko zbytečně ukazuje oblohu. Večer využijte polohu proti oslnění, pokud ji vůz má. Omezí světla aut za vámi, aniž byste přišli o přehled.

Levé boční zrcátko

Levé zrcátko nastavte tak, abyste v jeho vnitřní části viděli jen úzký pruh boku vlastního auta – obvykle kousek zadních dveří nebo zadního blatníku. Zbytek plochy má patřit silnici a prostoru vedle vozu.

Když ve zrcátku vidíte příliš velkou část svého auta, zbytečně si zužujete výhled. Když nevidíte auto vůbec, můžete hůře odhadovat jeho polohu vůči vlastnímu vozidlu. Úzký orientační pruh je rozumný kompromis, zvlášť pro začínající řidiče.

Pravé boční zrcátko

U pravého zrcátka postupujte stejně, jen počítejte s tím, že vzdálenost objektů může působit zkresleně. Mnoho pravých zrcátek je konvexních, tedy mírně vypouklých. Ukážou větší prostor, ale auta, motorky nebo cyklisté se v nich jeví menší a vzdálenější, než ve skutečnosti jsou.

Právě proto si dávejte rezervu při zařazování doprava, objíždění překážky i odbočování. V městském provozu se po pravé straně často objeví cyklista nebo jezdec na koloběžce. Krátký pohled do zrcátka nestačí, pokud jste situaci předtím nesledovali.

Mrtvý úhel nezmizí ani s dobře seřízenými zrcátky

Mrtvý úhel je prostor, který v daný okamžik nevidíte ve vnitřním ani bočním zrcátku. Jeho velikost závisí na typu auta, poloze zrcátek, šířce sloupků i vzdálenosti druhého vozidla. U dodávky nebo většího SUV může být jiný než u malého městského auta.

Před změnou jízdního pruhu proto používejte jasnou posloupnost: podívat se do vnitřního zrcátka, zkontrolovat příslušné boční zrcátko, dát směrovku a krátce ověřit mrtvý úhel pohledem přes rameno. Pohled přes rameno má být rychlý. Neotáčejte hlavu dlouho a nenechávejte auto bez kontroly před sebou.

Směrovku nedávejte až ve chvíli, kdy už začínáte točit volantem. Ostatním tím dáte čas zareagovat a sobě vytvoříte prostor pro poslední kontrolu. Pokud si nejste jistí, nezařazujte se. Počkejte na bezpečnou mezeru. Jedna minuta navíc je vždy lepší než kontakt s vozidlem, které jste přehlédli.

Zrcátka sledujte průběžně, ne jen před manévrem

Začátečníci mají někdy tendenci dívat se do zrcátek pouze tehdy, když jim instruktor připomene změnu pruhu nebo odbočení. Zkušený řidič si ale buduje přehled průběžně. Krátkými pohledy pravidelně zjišťuje, co se děje za ním a po stranách.

Nemusíte do zrcátek hledět dlouze. Stačí rychlé kontroly v přirozených okamžicích – před brzděním, před změnou směru, při vjezdu do křižovatky, po rozjezdu z místa nebo když vidíte, že se provoz začíná zahušťovat. Díky tomu pak při potřebě manévru nezjišťujete situaci od nuly.

V hustém provozu si všímejte zejména motocyklů. Snadno se objeví mezi pruhy a v zrcátku jsou menší než osobní auto. Pozornost věnujte také cyklistům při otevírání dveří po zaparkování. Dveře otevřené bez kontroly mohou způsobit vážnou nehodu i při nulové rychlosti.

Couvání má vlastní pravidla

Při couvání se nespoléhejte jen na zrcátka, kameru nebo parkovací senzory. Tyto systémy jsou užitečné, ale nevidí všechno. Nízký sloupek, dítě, kočárek nebo překážka těsně za autem mohou zůstat mimo jejich záběr.

Před couváním se rozhlédněte kolem vozidla, zvlášť pokud jste delší dobu stáli. Při samotném manévru se otáčejte a sledujte prostor přímo za vozem přes zadní okno. Boční zrcátka používejte pro kontrolu boků, obrubníku, čar nebo vzdálenosti od zaparkovaných aut.

Při parkování podélně může být užitečné sklopit pravé zrcátko mírně dolů, pokud to auto umožňuje. Uvidíte lépe obrubník a snížíte riziko poškození kol. Po zaparkování ho ale vraťte do běžné polohy. Na silnici by nastavení zaměřené na zem výrazně omezilo výhled.

Časté chyby, které stojí za opravu

Někteří řidiči nastaví obě boční zrcátka tak, že v nich vidí velkou část zadních dveří. Mají pak pocit jistoty, protože stále vidí své auto, ale ve skutečnosti přicházejí o prostor vedle něj. Jiní naopak nastaví zrcátka příliš ven ve snaze odstranit mrtvý úhel úplně. Tím mohou ztratit orientaci, kde vlastní auto končí.

Další chybou je kontrolovat zrcátko až po zapnutí směrovky a ihned začít manévr. Směrovka není žádost o volné místo ani automatické právo na změnu pruhu. Je to oznámení záměru. Bezpečnost stále závisí na tom, zda je vedle vás skutečně volno.

Pozor také na špinavá, zamlžená nebo namrzlá zrcátka. Před jízdou je očistěte, v zimě je zbavte ledu a při dešti využijte vyhřívání, pokud je k dispozici. I perfektně nastavené zrcátko je k ničemu, když přes něj nevidíte.

Naučte se postup opakováním

Nejlepší nastavení je takové, které si umíte rychle ověřit a které vás při jízdě nenutí do nepřirozených pohybů. Před každou jízdou si udělejte krátkou rutinu: sedačka, volant, vnitřní zrcátko, levé zrcátko, pravé zrcátko. Zabere méně než minutu a po několika jízdách ji budete dělat automaticky.

V Autoškole Letná vedeme žáky k tomu, aby zrcátka nepoužívali jen jako bod při zkoušce, ale jako pravidelný zdroj informací o provozu. Právě v Praze se tento návyk rychle projeví – při zařazování mezi pruhy, objíždění tramvaje i hledání místa k zaparkování.

Až příště usednete za volant, nespěchejte s rozjezdem. Věnujte zrcátkům pár vteřin navíc. Může to být nejjednodušší věc, kterou pro bezpečnější a jistější jízdu uděláte.